ZÁŘÍ - ŘÍJEN

Významná událost 6. září - naše účast  na SM Kabaret: Kabaret For Semafor,

kterou bude v přímém přenosu dávat Česká televize.

5. září jsme se sešli v Elpidě a nejprve jsme přebrali zbytky oblečení a hlavně překvapení - boty,

tenisky. Pak jsme vyslechli pokyny od Zuzky, rozezpívali jsme se a zazpívali jsme si s Martinem.

Text písně nemáme všichni ještě stoprocentně zažitý (včetně Martina). A tak ještě budeme muset

doma učit se, učit se, učit se.

Potom jsme odjeli do Vršovic, do Krymské a tam vyslechli pokyny o organizaci a další nezbytnosti.

Hurónský smích vzbudil název místa naší šatny - SBĚRNÉ SUROVINY. Ty pohotové hned 

okomentovaly, jak se k nám název dobře hodí…

Převlékli jsme se, obhlédli místo a šlo se na zvukovou zkoušku. Zkoušeli jsme nástup, jak kdo bude

stát (s tím máme vždy problémy), několikrát jsme s Martinem zazpívali, zvukaři a producent

se dohadovali mezi sebou, jak to bude nejlepší…

Šla jsem nás nafotit, aby byl dokument z míst, zítra už to nepůjde. "Náš kameraman" se nabídl,

že nás vyfotografuje, abychom tam byli všichni - hned byla jiná pozornost a úsměvy, než když

jsem fotila já. Čím to asi je?

Po skončení jsme se odešli převléknout do SBĚRNÝCH SUROVIN - název je trochu zmírněn

dodatkem NÁLEVNÍ PODNIK.

Odcházíme domu a těšíme se na zítřek.

6. září máme sraz v šatně ve13.30, můžeme se dojít občerstvit  zdarma do podniku PLEVEL

velmi blízko naší šatny. Odpoledne, už v "našem sborovém oblečení", po krátké zkoušce 

na místě v uličce Stará sokolovna máme volno do 19 hodiny. Každý využil dle libosti.

Asi 10 nás zajelo se Zuzankou na I. P. Pavlova do kavárny Pražírna na výbornou 

kávu a nějakou tu sladkost. Začalo poprchávat, naštěstí málo a tak jsme ani nezmokli.

Večer jsme se sešli opět v šatně, převlékli, nějaký ten make-up a šli jsme k naší uličce.

Už se scházeli lidé, začalo se šeřit. Krátce před 20.30 nastupujeme na místo a máme šanci

si stoupnout tak, aby každý viděl na Zuzanku a slušně to vypadalo - což naštěstí nebylo

v přenosu. 

Dali jsme to! Nejsem kompetentní k hodnocení výkonu, ale potlesk byl velký a známí telefonovali

a posílali nám pochvalné SMS.

Díky všem, kteří se zasloužili o to, že jsme se mohli zúčastnit. Byl to první přímý televizní přenos

našeho vystoupení.

Na akci jsme byly zpívat všechny aktivní členky sboru, bylo nás 26. A Zuzka s Martinem.

V září si Zuzanka poranila nohu tak nešťastně, že musela na operaci den před naší 

spoluúčastí s kapelou Please The Trees v české televizi. Toho jsme se samozřejmě nemohli

zúčastnit. Byl tam Vašek se svými hosty a byla odvysílána píseň Nech vítr z našeho EPčka.

Na další zkoušce jsme se sešli až 26.9., kdy přišel i Vašek a zopakovali jsme si všechny

společné písně a dohodli se o vystoupení 27.9. v Měčíně. 

27. 9. jsme se sešli v Elpidě a procvičili jsme si všechny písně, které zpíváme s Vaškem.

V 15.30 jsme odjeli do Měčína. Měli jsme čas porozhlédnout se po městečku a občerstvit se 

a pochutnat si na báječných koláčcích, které si pro nás v novém kulturním domě 

připravili. Tam jsme také vystoupili se šesti společnými písničkami. Vystoupení se konalo

na počest otevření nového kulturního domu. Po vystoupení jsme každá dostala

na památku hrneček na kávu s logem Měčína. Lidé tam byli milí, přátelští.

Na pódiu "pomáhal" hrát Vaškův mladší syn Eliáš. Velká část potlesku patřila

určitě i jemu.

Do Prahy jsme se vrátili ve 23.15 (na Zličín) a tak jsme stihli večerní MHD.

To vše absolvovala Zuzanka s francouzskými holemi, ale jak mohla, 

tak je někde "zapomínala" a nohu moc nešetřila. Ani ne za týden nás čeká

významné vystoupení v Praze na ReFestivalu.

1.10. jsme vystoupili na akci OLD'S COOL : ReFestival v Podniku na Vltavské.

Prvně jsme zpívali 7písniček s Please The Trees v tričcích s nápisem.

Druhé vystoupení bylo s Martinem 5 písniček v novém oblečení - bílo - černo- žluté.

Přišla se na nás podívat i Marietka, co nám navrhla a ušila toto nové oblečení.

Díky za možnost zazpívat si společně na veřejnosti.

31. 10. Přišel na zkoušku po delší době Václav a to s velmi dobrou náladou,

takže jsme si to všichni báječně užili a udělalo se hodně práce.

Okouzlující, procítěné podání písně Nech vítr s hereckým

podáním pro Zuzanku nás odbourávalo, Zuzka smíchy téměř nemohla

dirigovat a my zpívat - bylo to krásné, nabíjející nádhernou pohodou.

Pak přišli i Šimon s bráškou a maminka. Poznámky o kalhotách nás 

pobavily, ale týkat se to mně, nebyla bych nadšená.

Bylo to super!!! Díky.