LISTOPAD - PROSINEC

6. 11. se večer konala vernisáž v Galerii Atrium Žižkov s názvem Co čumíš tak mladě, výstava o stáří,
jako inspiraci. Na venisáži vystoupil i náš sbor v menším počtu - nemoce a různé překážky udělaly své.
Zazpívaly jsme 5 "našich " písniček  a 6. byla na přání posluchačů.
Sál byl plný, bezva publikum. Ne až moc milé bylo pobíhání psa při našem zpěvu.
Byla i možnost pohoštění, což jsme většinou využily. Příjemné prostředí, líbilo se nám, užily jsme si to.
Prohlédly jsme si výstavu, potěšily fotografie kroužku FOTOKAFE Elpida.
Z úvodu a proslovů jsme nic neměly, protože jsme čekaly v šatně. Škoda.
 
12. 11. přišel na zkoušku Vašek, opakovali jsme na blížící se vystoupení.
Snad to vyjde a nebude moc pršet....
 
17. 11. Jsme vystoupili s Vaškem a Šimonem na Národní třídě, na oslavách 17. listopadu.
Zpívali jsme na stage PRAVDA a LÁSKA dopoledne asi kolem 10.30 hod.
Bylo chladno a deštivo, ale přesto lidé přišli.
Naše zázemí (stan) nebylo ještě v provozu, tak jsme se schovaly na chvíli 
ve stanu a ve tmě.
Nic to nezkazilo na naší náladě, jsme zvyklé na ledacos.
Moc děkujeme a vážíme si pozvání, bylo nám ctí.
                                                                                              K dnešku vidělo přes 500 000 lidí.
                                                                     
 
Přišla velice smutná zpráva. 29. 11. 2025 zemřela členka sboru "naše" Emilka ve věku 88 let.
 
3. 12. jsme se sešli na rozlučkové zkoušce v Elpidě. Za Elpidu přišla Broňa Hilliová a Iveta.
Broňa zavzpomínala na to, jaká byla Emilka a co všechno udělala nejen ve sboru, ale hlavně i pro Elpidu. 
Přišet také Vašek.
Lépe bych to neuměla napsat. 
 
 4. 12. jsme vystoupily v knihovně Na Jezerce.
Bylo tam příjemně. Posluchači byli milí. 
Přišla se na nás podívat i Ruth, diplomová práce, kde psala o sboru byla úspěšná.
K velkému překvapení Vlaďky přišel její spolužák Martin Klásek ( mluvil Spejbla 
a Hurvínka).
Po vydatném potlesku jsme daly přídavek( "pro krásnou vánoční náladu") Dva roky
jezdím bez nehod.
 
Další, poslední zkoušku v tomto roce jsme měly 17.12. Opět to byla zkouška nezkouška,
slavily jsme konec roku takže přání, dárečky.....
 
21.12. Jsme si přijely zazpívat na poslední adventní neděli do Nehvizd.
Pozvaly nás ze sboru Jentakt, který 2x vystupoval jako my v Muzeu Hudby v Praze,
a užily si společně výlet lodí po Vltavě.
Děvčata ze sboru i jejich sbormistr jsou milí, bylo nám s nimi moc dobře.
Vystoupili jsme v kostele sv. Václava. Měli pro nás připravené milé pohoštění,
dárečky a každá jsme dastala nádhernou růži.
Společně zpívaná píseň Půlnoční, bez velkých zkoušek dopadla dobře a kupodivu
i zcela neplánovaný přídavek bez doprovodu Mlýnský kámen se povedla.
Lidé v kostele nás moc chválili - nádherný advent, co víc si přát!
 

Odkaz na celé vystoupení obou sborů - určitě stojí za to!

 
Také obrovské díky naší vedoucí sboru Elišce, za celoroční práci s námi,
za to, že to ve zdraví přežila a doufáme, že nám ještě nějakou dobu zachová přízeň.
ELIŠKO, DÍKY!!!
 
                                                                                                              
 
 
 
 
,