ČERVENEC - SRPEN

28. 7. Litomyšl
Farní charita Litomyšl pořádala Den prarodičů a seniorů, na který pozvala náš sbor s Václavem Havelkou.
Cestovaly jsme vlakem do Chocně a pak jsme přesedly na motoráček, kterým jsme dojely do Litomyšle.
Čekalo nás úžasné, milé uvítání s transparentem.
A pak v centru milé pohoštění a dáreček.
 
O tom, jaké to bylo mluví za všechno příspěvky na Facebooku.
 
Ještě jsme se dozvěděly, že Charita toužila po našem vystoupení 3 roky a v letošním
roce na to získaly prostředky. Nesmírně si toho vážíme. 
Vystupovali jsme na Toulcově náměstí. I počasí bylo pěkné.
Všichni byli opravdu velice milí, obrovský zážitek,
moc děkujeme!
 
31. 7. - 4. 8. Poděbrady
Stejně jako loni jsme měly soustředění, ve stejném hotelu, stejné pokoje, stejná místa u stolu v jídelně, jen na zpívání
jsme chodily do jiné učebny.
Vše OK.
Odjely jsme z Prahy vlakem, cesta rychle uběhla.
Jela s námi ještě Eliščina kamarádka Terka, tak méně zdatným pomáhala s kufry a při vystupování i cestou.
Eliška ještě nesla kytaru Pavly. Přes poledne si zakoupily bublifuky a co to udělalo radosti a nadšení
s vysokoškolskými studenty a seniory se nedá vypovědět.
Ve čtvrtek za námi přijela Zuzanka, jen dětí jí trochu přibylo. Měla s sebou Viktorku, malou Elenku 
a ještě neteřinku. V cukrárně jsme si stačily popovídat a potěšit se s nimi.
Přes den jsme měly zkoušky, procvičovaly jsme písně Sáry a také "naše".
Eliška se snažila vylepšovat náš zpěv, no a my salvy smíchu (opravdu jsme u toho nevypadaly
moc inteligentně).
Jinak jsme si užívaly města Poděbrady, cukrárny, kavárny, koupání v jezeře, každý podle libosti.
Večer jsme si chodily zazpívat na kolonádu, paráda. Pak jsme ještě stihly sledovat dění na olympiádě.
A nejlepší byla sobota po večeři. Přijely za námi kamarádky Elišky - Ester s kytarou a Mariana

si dokonce vzala violoncello. Daly spolu píseň Falling Slowly, byl to zážitek. Jinak se hrálo a zpívalo

všechno možné. Eliška občas improvizovala na příčnou flétnu. Přišlo početné obecenstvo.
Nejlepší byly dva manželské páry. Pánové občas navrhli písničku, ke které Pavla neuměla akordy
a tak se kytary chopili oni. Hráli a zpívali moc pěkně. Kytara byla ten večer putovní.
Super, všem se to moc líbilo, určitě ještě lepší než loni.
Nějaké foto a video se dá najít na stránkách Elpidy.
Kdo se nezúčastnil, o hodně přišel.
Načerpaly jsme spoustu energia a dobré nálady.
Jen s pejsky byly trochu problémy, myslím si, že bez nich by to bylo jednodušší.
Obrovské díky Elišce, že vše tak bezvadně zajistila a zorganizovala a věnovala nám svůj volný čas.
K tomu dva první dny ještě hekticky dokončovala  bakalářskou práci..
Určitě si to s námi užila, legrace bylo plno, smysl pro humor nám nechybí.

Prostě Eliško, DÍÍÍKYYYY!!!  NEJLEPŠÍ SBORMISTRYNĚ

 

  • 14. 8. jsme byly pozvané do divadla Royal na Vinohradské třídě na natáčení videa s tanečníkem Janem Onderem
  • na podporu Elpidy.
  • Měly jsme si vzít naše slavnostní stříbrné šaty s flitrama. Eliška měla mít dirigentskou hůlku - pak se smála,
  • že tanec ještě nikdy nedirigovala. Bylo velmi teplo a to i uvnitř. Žádná klimatizace ani větráky. 
  • Nám v šatech s dlouhými rukávy, panu Onderovi v paruce a pánům v oblecích bylo "úžasně".
  • Měli jsme i občerstvení, vše domácí výroby - mňamky.
  • Natáčení probíhalo normálně - "bylo to dobré, tak ještě jednou". Vy tam a vy tak...., nebo i stejně,
  • ale ještě jednou, ještě jednou, ještě jednou....
  • Snad vše dopadne k všeobecné spokojenosti.